Moje kamarádka Nela vždycky chtěla řídit auto, ale prostě měla strach. Snažila jsem se jí vždycky vysvětlit, že ať strach nemá, že určitě, když ho mít nebude, tak řidičák udělá a rozhodne se řídit auto. Bylo to pro ni ale velice komplikované, protože měla strach, a já jsem se jí to snažila rozmluvit a chtěla jsem jí pomoct, aby si mohla splnit svůj sen a mohla řídit auto. Jednoho dne jsme se spolu vydaly na diskotéku, kde jsme si řekly, že si konečně pořádně zapaříme a odreagujeme se, a já jsem řídila. Sice mi říkala, že bychom mohly jet s taxíkem, abychom si mohly dát nějaké vínečko, ale já jsem chtěla řídit, protože jsem zvyklá řídit, a pro mě je lepší řízení, než abych si dávala vínečko.
Tak jsme se nakonec rozhodly, že pojedeme mým autem, a já jsem ji vyzvedla u domu. Velice mě překvapila její reakce, kdy se na mě tak podívala a řekla mi, že mi strašně závidí, že řídím auto. Znovu jsem jí řekla, že to auto řídit může také, ať se přestane bát, udělá si řidičák a že jí se vším pomůžu. Měla z toho velké obavy a vím, že celou cestu na mě koukala, jak řadím a jak jedu, a byla z toho víc nervózní, protože byla nešťastná z toho, že ona ten řidičák ještě nemá a ani si na něj netroufla.
Pak mi sdělila, že má za chvilku narozeniny, a já jsem si uvědomila, že mi to připomněla, protože bych na ně zapomněla. Udělala jsem skvělý plán a na její narozeniny jsem jí řekla, že nastupuje do autoškoly, kterou jí celou zaplatím, aby měla řidičský průkaz. Ona byla úplně štěstím bez sebe a nakonec, vzhledem k tomu, že jsem jí tímto způsobem donutila, si ten řidičák udělala, a můžu říct, že už je to rok, co řídí, a když jedeme na zábavu, tak řídí právě ona. Rozhodně můžu říct, že fakt řídí božsky a je ráda, že jsem ji k řidičáku donutila, protože nakonec z toho má obrovskou radost a moc mi neustále děkuje.
