Jsou lesy skutečnými plícemi planety?

Jako všechny zelené rostliny, i stromy produkují během dne za pomoci fotosyntézy kyslík. A jelikož ty vzrostlé mají díky své velikosti i rozsáhlou plochu zeleně, není divu, že kyslíku produkují podstatně více, než například tráva nebo květiny. Nejvíce kyslíku potom produkují pralesy v Africe a jižní Americe. Ty jsou bohužel káceny kvůli získávání zemědělské půdy.
 
Půda, která zůstane po vykácených pralesech, má totiž jednu zvláštnost. V prvních pár letech je velmi úrodná, ale pak se živiny vyčerpají a výnosy jsou menší. Je tedy třeba najít další vhodnou půdu, neboť na výnosech z polí často závisí živobytí celé rodiny. Nejjednodušším řešením je vykácet další část pralesa. Toto je začarovaný kruh, který je příčinou odlesňování a kácení pralesů.
vodopád v pralese
 
Jak již bylo řečeno, stromy poskytují kyslík. To je fakt. Často se však zapomíná na to, že fotosyntéza je aktivní pouze během slunečního svitu. V noci nastává proces dýchání, tedy příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého. To je fakt platící pro všechny zelené rostliny. A stromy právě proto, že jsou tak velké, potřebují relativně velké množství kyslíku. Praktický dopad je ten, že většinu kyslíku, kterou během dne vyrobí, si v noci vezmou zpátky.
 
Pokud jde o pralesy, které ho vyrábí skutečně nejvíce, nesmíme zapomínat, že je domovem nejen pro stromy, ale pro celou plejádu živočichů. A ti samozřejmě kyslík dýchají. Pralesy tedy ke světové produkci kyslíku také příliš nepřidávají.
 
Ale pokud nejsou za dnešní hladinu kyslíku zodpovědné stromy, kdo tedy? Odpověď možná překvapí. Jsou to vodní řasy a mikroplankton, žijící na hladině oceánů. I ty provozují fotosyntézu, a díky své celkové ploše kyslíku produkují opravdu hodně. Avšak díky své malé velikosti a díky tomu, že se na fotosyntéze podílí celý jejich povrch, nejsou tak energeticky náročné jako stromy (které musí navíc podporovat i kmen a kořeny, které se na fotosyntéze nepodílí), a proto ho procesem dýchání tolik nespotřebují.
 les ve slunečním světle
Pokud nám tedy jde o záchranu producentů kyslíku, měli bychom bojovat spíše proti znečišťování vod než proti odlesňování. To však neznamená, že stromy nemají svou nezastupitelnou funkci. I když neprodukují v celkovém součtu tolik kyslíku, aby to bylo patrné v globálním měřítku, v tom lokálním je to přeci jen trochu znát. Navíc poskytují domov či alespoň úkryt řadě živočichů. Zpevňují břehy toků i zem a zabraňují tak erozi, a navíc i zadržují vodu v půdě. Působí i jako hráz proti větru. A v neposlední řadě poskytují mnoha druhům (včetně lidí) potravu – kdo by neměl rád jablka či třeba pomeranče?
 
Proto i když stromy nejsou až tak výrazným dodavatelem kyslíku, rozhodně je nutné je chránit.

Léčebné jehličky

První zmínky o akupunktuře pocházejí z prvního století před naším letopočtem, ale odhaduje se, že její tradice sahá mnohem dále do historie. Jelikož se jedná o metodu čínské medicíny je jasné, že její kolébkou je zrovna tato země. Celá akupunktura závisí na energii čchi, je označována jako životodárná energie, jež proudí celým naším tělem. Využívá se tak zvaných akupunkturních bodů, které jsou jedinečné tím, že právě ony mají největší vliv na proudění této energie. Na našem těle je jich zmapováno okolo 700, ale v běžné praxi se nejčastěji využívá okolo 130. Velice zajímavé je, že tato léčebná metoda se k nám dostala ve finální verzi. To znamená, že i když medicína a vše postupuje stále vpřed, v této oblasti se žádné změny neodehrávaly, protože vše už bylo zmapováno.
Jehly v uchu
Základy jsme si tedy osvětlili a nyní se podíváme blíže na praxi. Jak už bylo zmíněno, celá léčebná metoda je postavena na správném proudění energie. Má se tedy za to, že když dojde ke jejímu špatnému toku, začíná se odstartovávat vznik nemoci. Aplikací jehliček se tak v těle nastartují procesy, které tělo jednoduše řečeno samo vyléčí. Největší účinky jsou prokázány při akutních migrénách, bolestech páteře nebo po úrazu, alergiích, zánětech a poruchách imunitního systému.
Akupunkturní body
Často se na tuto léčebnou metodu ale obrací také lidé, kteří se chtějí vzdát kouření, mají snahu shodit nějaké to kilo anebo lidé, kterým při jejich problémech zkrátka už nepomáhají žádné léky. Spousta skeptiků také tvrdí, že jde zkrátka jen o podvod založený na placebo efektu. Toto tvrzení však popírají studie, které se touto problematikou zaobíraly a přišly s poznatky, jež tvrdí, že se o placebo nejedná. Pravdou je, že když člověku něco pomůže je mu již jedno, zda to bylo díky jeho silné víře v tuto proceduru či nikoli.
Zavádění jehly
V České republice mohou akupunkturu provádět pouze lékaři, kteří prošli speciálním školením, kurzem a následným testováním u komise. Když tak zavítáte k lékaři s diplomem, rozhodně se nemáte čeho obávat. Pokud se tedy rozhodnete jehličky vyzkoušet, rozhodně se nesnažte ušetřit peníze, protože by to nemuselo dopadnout nejlépe.