Jsou lesy skutečnými plícemi planety?

Jako všechny zelené rostliny, i stromy produkují během dne za pomoci fotosyntézy kyslík. A jelikož ty vzrostlé mají díky své velikosti i rozsáhlou plochu zeleně, není divu, že kyslíku produkují podstatně více, než například tráva nebo květiny. Nejvíce kyslíku potom produkují pralesy v Africe a jižní Americe. Ty jsou bohužel káceny kvůli získávání zemědělské půdy.
 
Půda, která zůstane po vykácených pralesech, má totiž jednu zvláštnost. V prvních pár letech je velmi úrodná, ale pak se živiny vyčerpají a výnosy jsou menší. Je tedy třeba najít další vhodnou půdu, neboť na výnosech z polí často závisí živobytí celé rodiny. Nejjednodušším řešením je vykácet další část pralesa. Toto je začarovaný kruh, který je příčinou odlesňování a kácení pralesů.
vodopád v pralese
 
Jak již bylo řečeno, stromy poskytují kyslík. To je fakt. Často se však zapomíná na to, že fotosyntéza je aktivní pouze během slunečního svitu. V noci nastává proces dýchání, tedy příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého. To je fakt platící pro všechny zelené rostliny. A stromy právě proto, že jsou tak velké, potřebují relativně velké množství kyslíku. Praktický dopad je ten, že většinu kyslíku, kterou během dne vyrobí, si v noci vezmou zpátky.
 
Pokud jde o pralesy, které ho vyrábí skutečně nejvíce, nesmíme zapomínat, že je domovem nejen pro stromy, ale pro celou plejádu živočichů. A ti samozřejmě kyslík dýchají. Pralesy tedy ke světové produkci kyslíku také příliš nepřidávají.
 
Ale pokud nejsou za dnešní hladinu kyslíku zodpovědné stromy, kdo tedy? Odpověď možná překvapí. Jsou to vodní řasy a mikroplankton, žijící na hladině oceánů. I ty provozují fotosyntézu, a díky své celkové ploše kyslíku produkují opravdu hodně. Avšak díky své malé velikosti a díky tomu, že se na fotosyntéze podílí celý jejich povrch, nejsou tak energeticky náročné jako stromy (které musí navíc podporovat i kmen a kořeny, které se na fotosyntéze nepodílí), a proto ho procesem dýchání tolik nespotřebují.
 les ve slunečním světle
Pokud nám tedy jde o záchranu producentů kyslíku, měli bychom bojovat spíše proti znečišťování vod než proti odlesňování. To však neznamená, že stromy nemají svou nezastupitelnou funkci. I když neprodukují v celkovém součtu tolik kyslíku, aby to bylo patrné v globálním měřítku, v tom lokálním je to přeci jen trochu znát. Navíc poskytují domov či alespoň úkryt řadě živočichů. Zpevňují břehy toků i zem a zabraňují tak erozi, a navíc i zadržují vodu v půdě. Působí i jako hráz proti větru. A v neposlední řadě poskytují mnoha druhům (včetně lidí) potravu – kdo by neměl rád jablka či třeba pomeranče?
 
Proto i když stromy nejsou až tak výrazným dodavatelem kyslíku, rozhodně je nutné je chránit.