Je až s podivem, že ačkoli byl hromosvod vynalezen v osmnáctém století, i v současné době si stále dobře plní svou funkci. Do té doby, dokud lidstvo hromosvod neznalo, byl požár od úderu blesku obrovskou hrozbou, kupříkladu v Českých Budějovicích došlo k rozsáhlému požáru od blesku v roce 1480 a ve Zlatých Horách v Jeseníkách hořelo kvůli blesku v roce 1699, což si vyžádalo zničení mnoha městských domů. Řada středověkých staveb se tehdy zhotovovala ze dřeva a požár tu pak mohl mít katastrofální následky. Český vynálezce Prokop Diviš tedy přinesl světu jeden z nejdůležitějších objevů na této planetě, bylo to v roce 1754 a od té doby se lidé začali vůči bleskovým výbojům lépe chránit a snižovat pravděpodobnost takto vzniklých požárů na minimum.
Princip hromosvodu však sám o sobě nestačí, je třeba mít hromosvod nainstalovaný podle předpisů a zároveň je nutné zařízení pravidelně kontrolovat revizní činností. Revize hromosvodů technologie-budov.cz se v České republice provádí na některých místech nepovinně a někde povinně ze zákona. A jestliže dojde k úderu blesku do hromosvodu, pak se musí zařízení revidovat krátce po této události, i když byla revize provedena například před deseti dny, neboť blesk může hromosvod značně poškodit a ten pak neplní správně svou funkci.
Hromosvody mohou být poškozené například stavební činností při zateplování fasády a při výměně střešní krytiny či výměně oken. Může je poškodit prudký vítr, silná námraza a samozřejmě také koroze. Některé závady nemusí být dobře patrné, na první pohled se jich třeba vůbec nevšimnete, například pokud někde koroze zeslabí vodicí drát ve velké výšce nad zemí. Elektrikáři používají k měření přechodového odporu hromosvodu měřicí přístroje a ty jasně deklarují, zda je zařízení provozuschopné, anebo je třeba jej vyměnit či vhodným způsobem opravit.